napsal Jan Joanis Haluza

zveřejněno 06. 11. 2016

Rain-Running a zimní trénink parkouru (překlad)

Napsal: Dan Edwardes
Překlad: Axis
Korekce: Kekel, Toshiro
zdroj: Parkourgenerations.com

Často se říká, že opravdová zhouba všech traceurů, je déšť. Většina, zvláště pak začátečníci, při pohledu na temná mračna, nebo studený vítr odejde domů a smíří se s dalším dnem bez tréninku. Kvůli tomuto úhlu pohledu, který převažuje mezi parkourovými komunitami, se může zdát, že zimní měsíce jsou určeny pouze pro kondiční trénink uvnitř a přípravu na třetinu roku, nebo na tu část, kdy se na obloze objeví slunce, a trénink venku začne být opět příjemný. Může se zdát, že během špatného počasí můžeme tak akorát zavřít krám a koukat se, kdy se trochu zmírní déšť nebo sníh, a v té době si omezeně zatrénovat.

Musí to tak být? Určitě ne.

Pokud jsi k tréninku přistupoval doposud takhle, tak jsi nevěnoval pozornost nejen několika měsícům tréninku ročně, ale také jedinečné příležitosti proniknout do oblastí parkouru, které obvykle zůstanou bez povšimnutí. Prudký začátek zimy nemusí nutně znamenat konec progresivního tréninku. Pokud s takové situaci přistoupíme správně a s rozvahou, může nám nepříznivé počasí přinést řadu nových možností, skrz které se můžeme učit, růst a zlepšovat naprosto stejně, jakoby tomu bylo v příjemných letních měsících.

Klíčem je zbavit se představy dobrého a špatného počasí. Tento omezený pohled na věc vás nechává napospas nekontrolovatelným okolnostem, což by traceur určitě neměl dopustit. Neexistuje nic jako dobré a špatné počasí. Existuje pouze počasí! Počasí přijde v různých formách – a samozřejmě – některé jsou pro určité aktivity vhodnější. Přesto ho opravdu přizpůsobivý člověk vnímá, jakoby viděl jiný typ překážky, jako zdi různých velikostí, mezery různých šířek, nebo jen jako nový a neozkoušený terén. Ve zkratce můžeme říct, že traceur to vnímá spíš jako výzvu než překážku.

Zdravý respekt k přírodě

Samozřejmě, jsou tu jisté okolnosti, které musíme brát na vědomí, když trénujeme v nepříznivém počasí. Většinou se jedná o okolnosti běžného charakteru, ale vyplatí se neustále je uchovávat v paměti. Adaptace na počasí neznamená pokračovat jako obvykle – nezávisle na podmínkách. Takhle arogantní postoj by znamenal pravý opak porozumění. Je nutné nalézt harmonii mezi člověkem a přírodou. Zjednodušeně řečeno, musíte přizpůsobit svůj trénink prostředí a dávat si pozor na specifická úskalí počasí. Krom toho, trénink v zimě může být značně povzbuzující, stejně tak může být testem vaší oddanosti parkouru. Pokud se přizpůsobíte a budete respektovat nebezpečí, které nepříznivé počasí představuje, může být takový trénink velkým přínosem.

Faktor mrazu

Ze zkušenosti víme, že lehce chladnější teploty zlepšují výkonnost. Ale značně nižší teploty mohou výkonnost naopak velice nepříznivě zhoršit a z dlouhodobějšího hlediska mohou být smrtící, pokud dojde k hypothermii (snížení naší celkové, vnitřní teploty). Lidské tělo se dokáže adaptovat na horko, nikoli však na chlad – krom psychické tolerance. Tudíž je naprosto nezbytné uchovávat si adekvátní tělesnou teplotu během vašich tréninků za studeného počasí. Pokud svaly a šlachy nebudou v teple, riskujete zranění.

Klíčové je tedy oblékat se ve vrstvách. Vrstvy oblečení dobře drží stálou optimální teplotu. Vrstva, která je nejblíže kůži, by měla být z prodyšného materiálu, jakým je například polypropylen, který je schopen odvádět pot a vlhkost, čímž zabraňuje ochlazování potu přímo na těle. Při extrémně nízkých teplotách je nutné nasadit čepici, vzít rukavice a patřičné ponožky a obuv, protože tělo ztrácí nejvíce tepla právě skrz nohy, hlavu a ruce. Krom toho se vyvarujte bavlny, protože má špatnou izolační schopnost, která se navlhnutím ještě víc sníží. Gore-tex a ostatní nepromokavé materiály jsou jako vnější vrstva ideální. Nejvhodnějšími látkami pod vnější vrstvu je tedy vlna, polypropylen a specializovaný polyester. Vyvarujte se zbytečného nabalování, uvážíme-li, že vás docela značně zahřeje rozcvička. Obecně se oblékejte tak, jako by teplota venku byla zhruba o 7 stupňů vyšší.

„Pokud zachováte zvýšenou pozornost a náležitou ostražitost během tréninku, časem budete schopni osvojit si pravidelný režim tréninků během jakéhokoli počasí. Berte v potaz, co přírodní podmínky představují a přizpůsobte se jim.“

Vyhněte se běhu na tvrdém povrchu, kde by mohlo být náledí. Pokud je to možné, běhejte sněhem, protože ten poskytuje lepší oporu. V opravdu velmi chladném počasí je nulová vlhkost a velké množství tekutin se ztrácí při dýchání ve formě vodní páry. Takže je nezbytné dodržovat adekvátní pitný režim, aby se svaly po cvičení mohli zregenerovat. Používejte energetické nápoje s vysokým obsahem sacharidů, posilují imunitu a tím brání prochladnutí.

V chladném počasí je proces rozehřátí a vychladnutí velice důležitý a zabere tak samozřejmě delší dobu. Pokud je to možné, rozehřejte se ještě před tím, než vyjdete ven do chladného počasí a vyhýbejte se postávání a nicnedělání, protože tělo se ochladí velice snadno a rychle, což může vést ke zranění. Vítr je další nebezpečný faktor, který při oblékání zohlednit. Myslím tím jak normální vítr, tak chladný vzduch, který proti vám fouká za běhu. S ohledem na všechny tyto faktory je lepší trénink zkrátit a zintensivnit.

Voda všude, kam se podíváš

Nejen samotný déšť ovlivní váš trénink, ale také musíte brát zřetel na to, že v chladném počasí se voda jen tak nevypaří a povrch může zůstat kluzký a nebezpečný i dlouho poté, co déšť ustal. Mějte se na pozoru před každým povrchem, zvláště pak před kovy. Mokrá zábradlí jsou velmi nebezpečná, to samé platí pro kluzké zdi. Dokonce i větve s drsným povrchem mohou být po pořádném lijáku zrádné, takže se pohybujte pomalu a s největší opatrností.

Noste boty s dobrou podrážkou. Je zřejmé, že čas, při kterém budeme schopni efektivně běžet, bude při špatném počasí značně zredukován, proto byste měli obětovat trochu pohodlí a vzít si boty s větší podrážkou, která vám poskytne mnohem lepší oporu na špatném povrchu. Přizpůsobte tempo a vzdálenost běhu podmínkám. Většina úrazů během zimních tréninků je způsobena špatným došlapem na sníh, námrazu, led či do bláta. Pokud běžíte v takových podmínkách, zmírněte tempo, zkraťte krok a dávejte si při došlapu pozor.

Po tréninku v mokru ze sebe co nejdříve sundejte veškeré navlhlé oblečení – pokud byste ho na sobě nechali, radikálně by vám snížilo tělesnou teplotu, a to by vyústilo v nachlazení, kterému jinak můžete předejít. Ideálně byste se měli převléknout ještě před strečinkem a vychladnutím. Pokud běháte daleko od domova, je dobré vzít si suché oblečení s sebou a po tréninku se na cestu nazpět převléci.

Skrytá výzva v nepříznivých podmínkách

Kromě prostého zvládnutí nepříznivého počasí jsou tu i další pozitiva na rozšíření běžného tréninku do všech měsíců roku. Setkáte se s naprosto odlišným tréninkovým prostředím – a to vše aniž byste museli cestovat, nebo za to platit. Pokrytý sněhem, zmáčený deštěm, ošlehaný větrem nebo potemnělý mraky – svět na sebe bere mnoho různých podob mnohem vzdálenějších těm slunečným dnům a teplému počasí. Tyto podoby nejsou nezbytně horší – jsou prostě jiné. Není snad jedním z cílů parkouru být schopný pohybovat se rychle a efektivně v libovolném prostředí a terénu? Vidíte? Tohle je ta pravá příležitost vypořádat se s novým prostředím – přizpůsobit se.

Možností je nespočet. Budete muset investovat mnohem více času a energie při pozorování vašeho okolí. Budete muset dbát mnohem více na každý detail. Jak rychle se dokážete pohybovat na mokré zemi? Jak přizpůsobit krok a těžiště, abyste se nejlépe adaptovali? Váš cit musí být mnohem silnější, intenzivnější a citlivější. Tím vykompenzujete mokro a pronikavý chlad. Vaše dopady musí být citlivější, měkčí a každé došlápnutí kontrolovanější, v souladu s povrchem. Ve zkratce, vaše fyzická a psychická uvědomělost bude muset být mnohem větší, abyste dokázali čelit těmto novým výzvám.

Tyto velice detailní postřehy jsou často zanedbávány v příjemném tréninku za pěkného počasí. Jednoduše proto, že zanedbány být mohou. Můžeme si dovolit být méně opatrní, když je zem měkčí a suchá a podmínky jsou přátelštější. Pokud se ale chopíte příležitosti, kterou představuje zhoršené počasí, tak až odezní zimní mračna a budete opět moci trénovat v „ideálních“ podmínkách, zjistíte, že se pohybujete s mnohem větší sebedůvěrou a obratností.

Nejen to, obohatí to i váš pohled na věc, že je možné trénovat v libovolném počasí, které přijmete jako svého spojence. Stejně jako se správně řízená loď nese spolu s obřími vlnami a přežije. A stejně jako přežít ve strašlivé bouři, i zde najdeme hluboký smysl pro sebekázeň a překonání náročného počasí, a to během tréninku.

Každé počasí je svým způsobem bouří. Svět je ve skutečnosti jeden velký kolotoč počasí, síť vzájemně propojených příčin a následků, které tvoří zemskou troposféru. Tady může být tichá a klidná, a to jen proto, že na jiném místě nemilosrdně bouří. Taková bouře je neutichající, je všude najednou, neustále, žáci jsou omezeni na ty části, které jsou pěkné a příjemné – jsou omezení jen na hezké počasí. Mistr však ví, že musí zůstat soustředěný a trénovat, ať se děje, co se děje. Pravý mistr zachová klid, ať čelí jakémukoli počasí. Jedině z takového mistra, se může stát oko bouře.